Hlavní město Rhodos

Městem Rytířů Maltézští rytíři - historie
Městské hradby
Tureckou čtvrtí
Židovským městem
Nové Město
Antický Rhodos

Hlavním městem ostrova Rhodos je město stejného jména : Rhodos

Toto město bylo založeno roku 408 př. Kristem a oslavilo své krásné 2400-leté jubileum v roce 1992. Při svém založení pamatovali jeho zakladatelé na možné další rozšíření. Již tehdy byla vyčleněna plocha více než jedné čtvrtiny zastavěné plochy na další rozšíření, což byla tehdy nebývalá velkorysost. Rhodos patří k antickým velkoměstům a jeho plocha byla tehdy větší než plocha klasických Athén. Ve 3. století před Kr. dochází k velkému nárůstu obyvatel, který vyvolal rozsáhlou stavební činnost. Uliční plán se však podobal původnímu plánu, který navrhl známý architekt středověku Hippodamus z Milétu, pouze se uliční síť zahustila. Přesto zůstávají ulice široké, což svědčí o blahobytu obchodního města. Město mělo tehdy 5 přístavů, avšak při rychlém růstu nebylo zabezpečeno silnými hradbami. Ty byly sice vysoké, avšak jejich tloušťka byla nejvýše 60 cm, což byla v antické době nejmenší tloušťka. Hradby byly sice vybaveny obrannými věžemi a branami, avšak přesto toto slabé místo bohatého města lákalo mnohé dobyvatele, aby se města a jeho bohatství zmocnili. Jedním z těchto dobyvatelů byl Demetrios Poliorketes, který obléhal město v roce 305 př. Kr. Jeho obléhání bylo však neúspěšné, Poliorketes muse l pak odtáhnout a na místě zanechal mnoho ze své výzbroje. Tu pak Rhoďané výhodně prodali a z výtěžku dali postavit přes 30 metrů vysokou sochu boha Hélia, známého Kolos rhodský, který patřil k sedmi divům antického světa. O něco později pak postavili vysoké a široké hradby, obranné věže, příkopy a další pásy hradeb. Hlavní hradby byly až 4 m široké a patřily k vrcholným stavbám tohoto druhu ve starověku. V následujících stoletích se Rhodos snažil volit raději diplomatická jednání, aby předešel válečným útrapám a škodám. Proto stál Rhodos jednou na straně Peršanů, pak Athéňanů, pak se přiklonil na stranu Sparťanů, byl spojencem Římanů, pak Makedoňanů a zase na straně Římanů, kteří však nakonec, jak Rhodos, tak i celé Řecko, obsadili a podrobili. V té době odvezli Římané z ostrova více než 3000 soch, ve valné většině vysoké hodnoty. Od té doby podléhal Rhodos po dlouhé období asi 2000 let až do roku 1 948 pod cizí nadvládu. Za byzantské vlády byl Rhodos jen okrajovou provincií, za vlády Rytířů dochází sice k horlivé stavební činnosti, ale toto období nepřineslo řeckému obyvatelstvu ostrova žádný užitek a hospodářský rozmach. Za turecké vlády byl Rhodos prakticky odříznut od ostatní Evropy. Řečtí obyvatelé nesměli ve městě zůstávat přes noc a museli bydlet za hradbami města. Italové sice město od tureckého jha osvobodili, ale pak fašistická vláda Mussoliniho opět řecké obyvatelstvo utlačovala. Ve městě sídlil italský guvernér, jemuž podléhala všechna rozhodnutí. Za krátké nadvlády Německa došlo ke krutému transportu 2000 Židů do koncentračního tábora v Osvětimi, kde téměř všichni zahynuli. Po krátkém obsazení ostrova Brity, byl Rhodos v roce 1948 rozhodnutím OSN začleněn spolu s ostatními ostrovy skupiny Dodekanesos do Řecké republiky. Dnes má město Rhodos více než 55000 obyvatel, je správním střediskem ostrovů zvaných Dodekanesos (přibližně na úrovni našich okresů) a spadá do regionu Egejské ostrovy. Město samo patří k nejhezčím městům na světě a stojí rozhodně za to, si ho prohlédnout. K procházkám v tomto městě nechť Vám pomohou následující trasy, údaje a mapky.

A. Městem Rytířů

12. Rezidence provansálských Rytířů.

13. Lodžie sv. Jana

Z lodžie sv. Jana se zachovaly jen zbytky sloupů, vlevo od ní stál řádový kostel johanitů, v němž byli pohřbeni velmistři řádu. Kostel byl zcela zničen výbuchem v roce 1856. V kostele bylo za vlády Turků umístěno skladiště střelného prachu, který byl zapálen bleskem.

14. Palác velmistrů

Impozantní stavba, která vévodí Starému Městu i přístavu Mandráki, byla vybudována johanity v polovině 14. století jako pevnost se spojovacími chodbami ke hradbám. Stejně jako kostel sv. Jana, byl palác v roce 1856 téměř srovnán se zemí. Dnešní budova je tedy rekonstrukcí, kterou provedli Italové pod vedením Cesare Maria de Vecchi, který byl tehdy guvernérem pro Dodekanesos. Palác byl dokončen v roce 1939. Měl sloužit jako letovisko italského krále Viktora Emanuela III. a Duceho Bennita Mussolliniho Královský erb a znak fašistické strany Duceho jsou na fasádě patrny. Vnější část téměř zcela odpovídá původnímu Paláci, Italové využili všech dostupných kreseb a rytin, vnitřní část však neodpovídá více než 200-leté vládě Rytířů. Uvnitř můžeme obdivovat dlažbu na podlaze, kterou Italové nechali převézt ze sousedního ostrova Kos a která pochází z římské a raně křesťanské doby. V Paláci je dnes muzeum a trvalá výstava, která byla instalována ke 2400. výročí založení města.

B. Městské hradby

Městské hradby jsou přístupny jen dva dny v týdnu a to jen mezi 14,45 a 15,00 hodinou. Individuální procházka trvá asi jednu hodinu, začíná vlevo od Paláce velmistrů a končí u brány sv. Athanase. Jinak lze hradby z vnějšku i uvnitř města obejít kdykoliv v denní době. Mohutné, stavebně technicky náročné dílo je mistrovským dílem středověkého pevnostního stavebnictví. V době Rytířů patřilo k nejlepším strategickým pevnostním systémům. Opevnění představuje pevný kruh hradeb s věžemi, baštami a branami, který je doplněn dvojitým příkopem a dalšími vnitřními hradbami. Ty tvoří složitý labyrint, který byl takřka nedobytelný. Pevnost Rhodos také nikdy dobyta nebyla, ani sultánem Sulejmanem. Po svém příchodu na ostrov začátkem 14. století využívali johanité pouze staré byzantské opevnění, které jen vylepšovali a modernizovali. Teprve po nebezpečném útoku sultána Mehmeda II. v roce 1480, který málem skončil porážkou johanitů, začali stavět opevňovací systém od základu. Povolali nejlepší stavitele pevností z Francie a Itálie. Jako pracovníky měli k dispozici muslimské otroky, které jako "Strážce moře" Rytíři zajali a odvlekli na Rhodos. Hradby byly doplněny druhým, příp. třetím pásem hrad eb, tlouštka hradeb dosahuje až 12m, příkopy byly prohloubeny a rozšířeny, staré hranaté věže byly nahraženy kulatými a brány a bašty byly zpevněny. Každá z osmi jazykových skupin obdržela jeden úsek mezi dvěmi věžemi, který musela hájit. Hradby, tak jak je dnes vidíme, až na malá vylepšení, odpovídají stavu z roku 1523. Délka hradeb je asi 4km. Okružní prohlídka, která vede po zhruba. třetině délky hradeb, začíná u brány d´Amboise.

15. Brána d´Amboise

Byla postavena za velmistra Emery d´Amboise (1505-1512) v roce 1512. Protože tvořila bezprostřední přístup k Paláci velmistrů, musela být nejpevnější. Nad branou je erb velmistra d´Amboise, před branou obranný příkop, v němž leží nespočetné množství kamenných dělových kulí. Přímo u paláce probíhá ještě třetí příkop.

16. Brána sv. Jiří

Na západní straně je krásný basreliéf, představující boj sv. Jiří s drakem, pod ním jsou erby velmistra Antoine Fluviana, který byl velmistrem od roku 1421 do 1437 a za jehož vlády byla brána postavena, dále erby papeže Martina V. a erb řádu Rytířů.

17. Věž Španělů

Tuto věž dal postavit v roce 1489 Pierre d´Aubusson, který také dal postavit největší díl obranného systému. Jeho erb je umístěn na 50místech hradeb.

18. Brána sv. Athanase a věž Panny Marie

Touto branou vtáhl v prosinci 1522 mladý turecký sultán Sulejman jako vítěz do města. Aby nikdo jiný nemohl branou do města vjet, dal ji pak zazdít. Bránu znova otevřeli Italové.

19. Brána sv. Jana

Brána sv. Jana, též zvaná brána Koskinoú (vedla k vesnici Koskinoú), nese své jméno podle reliéfu, který představuje sv. Jana Křtitele.

20. Carrettova věž

Je nazvána podle velmistra Fabrizia del Carretto (úřadoval od roku 1513 do 1521).

21. Brána sv. Kateřiny

Leží u obchodního přístavu.

22. Mořská (námořní) brána

Je nejkrásnější branou, ozdobenou dvěmi kruhovými věžemi. Je asi uprostřed nábřeží dnešního obchodního přístavu, který byl kdysi válečným přístavem Rhodu. Nad obloukem brány a třemi erby ve štítu je reliéf, který představuje Pannu Marii mezi sv. Petrem a Janem Křtitelem.

23. Zbrojní brána

Nejsevernější brána opevnění.

C. Tureckou čtvrtí

24. Sokratova třída

Dnes je Sokratova třída obchodní třídou Starého Města. V hustě natěsněných obchodech dostanete všechno, od zlatých šperků až po kožichy. Proto se tato ulice nazývá také Velký bazár. Dříve tady byli krejčí a výrobci topánků, dnes jsou zde obchody se suvenýry a levným zbožím.

25. Sulejmanova mešita

Největší a současně nejmladší mešita ve městě. Centrální stavba s kopulí (r. 1808) stojí zrovna na místě, kde Sulejman Veliký nechal v roce 1523 postavit boží stánek, který byl po něm pojmenován. Mešita není přístupná, je určena pouze pro islámské bohoslužby.

26. Turecká státní knihovna

Založil ji bohatý Turek Ahmed Hasuf roku 1794. Obsahuje cenné persické a arabské rukopisy a sbírky koránů, psaných na pergamenu.

27. Hodinová věž

Hodinová věž z roku 1851 při Orfeově ulici slouží též jako místo širokého rozhledu.

28. Koránská škola Medrese Hurmale

Bezprostředně po vpádu Turků v roce 1522 přizpůsobovali Turci kostely svým náboženským zvyklostem. Tak přestavěli kostel sv. Jiří na mešitu a koránskou školu. Tento úděl postihl většinu křesťanských kostelů, protože dobyvatelé postavili jen málo nových mešit. Úpravy se týkaly především vnitřku, vnější strana nebývala mnoho upravována, byl přistavěn pouze minaret a nádrž na umývání.

29. Lázně Mustafa paša a mešita Mustafa paša

Obě tyto budovy leží na krásném, platany ozdobeném náměstí. Budova s kopulí byla restaurována před několika lety. Zařízení je veřejné, a je v provozu přes 200 let. Tyto lázně byly pravděpodobně zřízeny v roce 1764. Ve stejném roce byla otevřena mešita Mustafy paši, která dnes slouží jen pro svatby tureckých občanů.

30. Mešita Kavakli - kostel sv. Spiridona

Některé další kostely, které byly za turecké nadvlády přestavěny na mešity, slouží dnes pravoslavné církvi. K nim patří i bývalá mešita Kavakli, dnes kostel sv. Spiridona.

31. Kostel sv. Fanoúria

Kostel s křížovou kopulí postavený v roce 1335 slouží dnes opět pravoslavné církvi. Je zasvěcen sv. Fanoúriovi, ten je uctíván pouze na Rhodu a na Krétě.

32. Mešita Rejeb paši

Postavena v roce 1588 a dodnes dobře udržovaná mešita. Byly do ní zabudovány mnohé architektonické prvky z byzantské doby a doby Rytířů. Tato mešita je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek na Rhodu. V současné době se restauruje.

33. Mešita Demirli

34. Mešita Dolapli - kostel sv. Trojice

35. Mešita Ilk-Mihrab - kostel sv. Kateřiny

Tyto tři posledně zmíněné mešity byly rovněž dříve křesťanskými kostely.

D. Židovským městem

36. Hippokratovo náměstí

Turisty velmi oblíbené místo, z jednoho rohu náměstí vychází Sokratova třída, z druhého rohu dojdete k nejkrásnější bráně a na východní straně je Kastellania.

37. Kastellania

Johanité zde zřídili v roce 1503 obchodní soudní dvůr. Nad portálem je jednak uveden rok zřízení tohoto soudního dvora, jednak krásný reliéf zdoby Rytířů, anděl, který v levé ruce drží erb velmistra Emery d´Amboise a v pravé ruce drží štít řádu. Dnes je zde muzeum lidové folkloristiky.

38. Náměstí židovských mučedníků

Je spojeno Aristotelovou ulicí s Hippokratovo náměstím. Uprostřed náměstí zřídili Italové kašnu se třemi mořskými koníky nad kašnou a dalšími mořskými tvory na modrých kachlíčkách po vnější straně kašny. Do osmdesátých let se jmenovalo toto náměstí Arcibiskupské náměstí a pak bylo přejmenováno na paměť židovských občanů, kteří zde byli shromážděni a pak odtud odvlečeni do koncentračního tábora v Osvětimi, z něhož se valná většina již nevrátila.

39. Arcibiskupova rezidence - Palác admirality

Dobře zachovalá dvoupatrová budova po celé délce severní strany náměstí je pokládána za bývalé sídlo arcibiskupa. Mnozí se však domnívají, že zde muselo být sídlo admirality řádu Rytířů a to s ohledem na blízkost přístavu. Pro prvé tvrzení mluví tři nápisy, jakož i mramorový reliéf s holubicí nad vchodem.

40. Židovská synagóga - Kal-de-Shalom

Jednoduchá stavba ze 16. století stojí schována za červenohnědými dveřmi. Ve vnitřním dvoře je umístěna pamětní deska, připomínající oběti z roku 1943. Synagoga je udržována jednak z prostředků, které zde zanechají turisté, jednak z darů Židů, kteří dnes žijí v Izraeli nebo v USA. Z jejich darů bylo pořízeno nové vnitřní vybavení, neboť Němci tehdy všechno odvezli. Dnes žije na Rhodu pouze 7 židovských rodin a ty si nemohou dovolit mít ani vlastního rabína, proto sem o svátcích přijíždí rabín z Athé n nebo ze Soluně.

41. Zbytky kostela Panny Marie ve Městě

Zbytky gotického kostela, který dali postavit ve 14. století Rytíři, je dnes rozdělen živou ulicí, na západě leží části střední lodi, na východní straně trojlodní apsida chóru.

42. Špitál sv. Kateřiny

Tato další stavba Rytířů leží východně od kostela Panny Marie. Špitál byl založen italskými Rytíři ve 14. století a jimi též obnoven v roce 1516.

43. Kostelík sv. Panteleimona

Malá byzantská stavba z 15. století.

E. Nové Město

44. Přístav Mandráki

Přístav Mandráki je jeden ze tří přístavů dnešního Rhodu. Odtud vyplouvají malé a střední lodě na blízké ostrovy nebo podél pobřeží Rhodu. Větší lodi pak přistávají v Obchodním přístavu (Emboria), nákladní lodi a tankery přistávají v přístavu Akandia. Přístav Mandráki je na východní straně od moře oddělen uměle vytvořeným molem. Přístav vznikl v roce 408 př. Kr. současně se vznikem města Rhodos. Na molu jsou tři staré větrné mlýny a pevnůstka sv. Mikuláše. Po stranách vjezdu do přístavu stojí dva sl oupy a na nich jsou sochy jelena a laně, symbolů to města Rhodu. Dlouhá léta bylo tradováno, že zde stál proslulý Kolos rhodský.